NA NOVÉ CESTY.

Josef Rosenzweig-Moir

NA NOVÉ CESTY.
A bude nutno mnoho opustiti, než Svatá Zem se zrakům objeví. Nějaká hvězda kdesi v dálce svítí, snad možno u ní najít úlevy. V divoké chvíli zporážel jsem cíle, daleká hvězda už mě neláká. To bude jednou, v smavé noci bílé, kdy ve mně vzpučí touha tuláka: Vrhnout se v náruč rozvášněným bídám, s životem bít se o každičký den. Té kruté půtce, v které padne, vydám sentimentální, nesplněný sen. A zapřu mnohou ze svých nenávistí a naučím se lecos milovat. V jednu chvíli nebudu mít co jísti a v druhou chvíli budu míti hlad. Ale ta duše nekonečně vzroste, zápasy kruté duši zocelí. Až přijde život ve své kráse prosté, zatopí ji pak svými pocely. 32