UBOHÉ OČI...!

Josef Rosenzweig-Moir

UBOHÉ OČI..OČI...!
Ubohé oči, zarudlé pláčem za nocí kruté bolesti! Vpily se do vás stesk a bázeň, na dno vám lehlo neštěstí. Vidím ve vás zaplanout blesky nějaké touhy horoucí. Sníte snad o nádherných květech, o květech země budoucí. Ale marně, ubohé oči! Květy se nikde nezjeví. To že jen stále v otrockém pláči hledáte marné úlevy. Nezkvete nic, co zalily slzy, všechno mráz drsný popálí. A jenom smutek, nesmírný smutek rozpláče se tu do dáli. Pro budoucí žeň se do země musí uložit síly semena. Musí je živit vzdor a touha, krví musí být zmrvena. 36