REKONVALESCENCE.

Josef Rosenzweig-Moir

REKONVALESCENCE.
Konečně jsem se probudil dlouhého ze spánku,spánku. Konečně zase spatřil jsem rudý svit červánků. Po dlouhé noci, jež záhubně na prsa dopadla, na prsa uboze vychudlá, předčasně uvadlá – přece jsem rána dočkal se, jež přišlo jásavě. Na břehu Bečvy ležím teď vonící ve trávě. Slunce mi teple líbá tvářtvář, do srdce vtéká mi. Podivno, že ty polibky tak sladce omámí. Podivno, že ty paprsky do duše nalejí takových zdravých, smavých tuch jásavých nadějí na šťastné dny, jež přijdou mi, radostné na mládí, na slunce, které krásné sny svým teplem pohladí. 24