NOVÁ PÍSEŇ NA STAROU MELODII.

Josef Rosenzweig-Moir

NOVÁ PÍSEŇ NA STAROU MELODII.
Až v hloubi duše zaslechl jsem zvuk (pan Viktor Dyk cos, tuším, slyšel taky.)taky). Stotisíc zdvihlo zčernalých se ruk a zasvítily vpadlé dávno zraky. O podvrácené snil jsem ethice (viz Viktor Dyk, Marnosti, číslo dvacet), o moři, pobouřeném velice, jež staré, těžké hříchy touží splácet. O lodích, které vlnou strženy, o pyšných lodích, kterým praskla rahna. – – A vidím jen kraj pustý, schmuřený, v něm poutníka, jenž neví, kudy z bahna. 34