Přístavní holka

Karel Horký

Přístavní holka
Uprostřed puchu z mořských ryb a vínem politých stolků, v Marseji, v jedné uličce, jsem potkal přístavní holku. Byl smutný den a přístavem se mlha ploužila jemná. „Pane, jen dvacet centimů!“ – hlas jakýs zašeptl z temna. Centimů dvacet... Bože můj, za šesták srdce i s ňadry... V uličce při zdi chvěla se ta holka oděná v hadry. Svítilny odlesk padl jí ve zvadlé, vyhublé líce. Za šesták srdce nabídla a snad už neměla plíce... U čerta, proč ty peníze vždy s krví lidskou jsou v spolku? Jako dnes vidím před sebou tu sešlou přístavní holku. 66