Nová píseň na starý nápěv

Nová píseň na starý nápěv
Spi, Havlíčku, v svém hrobečku, národ zpívá tvou věrnou písničku, zpívá ji už půl sta let – zpívá ji už půl sta let! Půl sta roků, sběř otroků, zpívali jsme s tichou slzou v oku, Karle, tvoji písničku, tvoji věrnou písničku. Zpívali jsme, plakali jsme, nad tvým hrobem odpřisahali jsme, že pomstíme Borovou tou svou písní hrobovou. A ta chvíle už se blíží, kámen, co tvé věrné srdce tíží, už se, Karle, rozvírá – Francie ho otvírá! Vstaň, Havlíčku, už je ráno, Čechové už mají dozpíváno svoji píseň pohřební. Teď zpívají svatební! 155 Pojeď, Karle, pojeď s námi, na voze jsou samí staří známí – vždyť jedeme do Brodu! Bereme si svobodu! Zasedni si prostřed stolu, před Havlíčkem všecky čapky dolů, ať nám něco zazpívá, ať Havlíček zazpívá! Jářku, brachu, copak píše pan Šuselka z tej německej říše, copak píše tentokrát – – – ? Zdráv buď, Karle, nastokrát! 1918.
156