Miluju moře modré.

Růžena Jesenská

Miluju moře modré.
Miluju moře modré, dálné, daleké s křivkami závratnými na lazuru, mizivé, ohromné a smělé, svítící, jak plachta rozpjatá se tiše chvějící vstříc andělskému horoucímu kůru. To moře, moře modré tolik miluju, protože smutné srdce moje – bolestí plné srdce lidské, jak písku zrnko padá do vln boje – a mizí, mizí, a mou duši rozptyluje, zázračný prostor její bouři utišuje – – 42