Pod tou jabloní...

Růžena Jesenská

Pod tou jabloní...
Pod tou jabloní, pod tou jabloní tiše skloněnou tíží dlouhých let, zemí prohnutou drn se zelená, vadne růžový, napadaný květ. Obzor daleký s důvěrnými sny s teplem linií svítí v její stín, drne zelený, slzou kropený, sama klesám dnes v svěcený tvůj klín. A s těch zkřivených ramen jabloně visí tajemně jako v kostele lampa krvavá – nikdo nevidí, že mi její zář kane po čele. 46