Ach, jezy hučely...

Růžena Jesenská

Ach, jezy hučely...
Ach, jezy hučely a hudby šuměly a voda zpívala, zahrada plna snův a stromů vzdálených se ke raně dívala, a tys mi posílal srdce a duši. Řekla jsem: Skončeno. Odlétly, zemřely v horizont daleký závrati, touhy, sny velikých svátků už na věky, na věky. A tys mi posílal srdce a duši. Řekl jsi: chceš-li jít se ranou – já čekám a po tobě prahnu – hvězdy ti s nebe jak korunu nad čelo stáhnu! A já ti poslala srdce a duši. 59