Tančily bolesti...

Růžena Jesenská

Tančily bolesti...
Tančily bolesti na plesu velikém, opilé, jásavé, závratné k usmání, proč by se nesmály? Zvedaly paže a na šňůry k ozdobě navlékly slzy, když zvonilo klekání, tichounce, tichounce po srdci šlapaly. Tančily bolesti – co je jim do všeho – krvavé květy se nad hrobem vypjaly, jakoby zaplály, život, ach, ubíhá do moře bez ptaní, bolesti tančily v šíleném zoufaní, tichounce, tichounce po srdci šlapaly. Chtěly se utančit, chtěly se jedem zpít, krvavě opojit, srdce si rozdrásat, ach, tiše plakaly, ubohé bolesti – tančiti přestaly, padaly, klesaly, po vlastním srdci, v němž plamenem hořel cit, do něhož paprsek s nebe pad’, tichounce, tichounce, tichounce šlapaly. 63