Na rozchodnou.

Josef Kuchař

Na rozchodnou.
Mou duší táhlo dumné snění: – kraj zmíral tiše v podjeseni, s mým štěstím táhlo ptactvo v dál... Tu Tebe, kvítek opozděný, zavátý z rodné chýže stěny, Bůh útrpně mi v čelo svál. – V mé srdce, žitím umučeno, jež toužilo jít na vždy spat, zas náhle, jemná, sladká ženo, z Tvých očí teplý paprsk pad’; – mé touhy pučí do poupat, a bědní, zasmušilí dnové mně v duši kvetou v jaro nové. A byť i kvetly jenom mžik; – Ty nevíš, jaké mně kol čela jsi v mžik ten štěstí rozestřela, – měj za ně na vždy, na vždy dík! 31 Hleď, cítím v srdci růži tmavou, vytrysklou z krve, usmívavou, – zda krasší najdeš, Bůh jen suď. V ní rosou chví se, buď tím jista, Tvá krásná, něžná duše čistá, ó růži vem – a s bohem buď: i to mi štěstím, těchou blahou, že světlou Tvojí stopou drahou má krváceti bude hruď. – – 32
Básně v knize Cestou životem:
  1. Básníkům.
  2. Pod srpem luny.
  3. Moje okénko.
  4. Vy hory...
  5. Štědrý večer v mládí.
  6. Do mládí zpět.
  7. Pod sněhem.
  8. Zimní večer.
  9. Zimní krajina.
  10. V zasněženém parku.
  11. Chumelí se...
  12. V zeleni.
  13. Dívce, jež mi růži hodila.
  14. Modrý květ.
  15. Na rozchodnou.
  16. Obraz.
  17. Mlýn na samotě.
  18. Bílá růže.
  19. Návrat poesie.
  20. Melodie.
  21. Zaváto.
  22. V květech hřbitovního šeříku.
  23. Z temna dálky.
  24. Na horách.
  25. Hvězdám.
  26. Sestra.
  27. Na dušičky.
  28. Nad hřbitovem.
  29. Strom.
  30. Do alba.
  31. Prosba.
  32. V jeseni.