Modro nebes.

Josef Kuchař

Modro nebes.
Tam vysoko v nejčistším barvy tónu jak velký, ztělesněný nebes klid nad zemí kleneš kouzelný svůj svit, blankyte, pastvo očí millionů. Kdy celou svojí duší v tobě tonu, vstříc nesa ti své srdce, sny a cit, jak mdlým bych mohl slovem vyslovit, co tají vše se ve tvém nebesklonu! Hloub, něha modrých očí, jež jen žena zná včarovat v svůj nevyzpytný hled: je, sladké modro, v tobě rozestřena. Však k tobě zas a zas jen hledím zpět: ty touhy mé, jež nezkojí zem zdejší, jen čistá, vzdušná říš tvá ukonejší. 9