Rychnovu nad Kněžnou do památníku.

Josef Kuchař

Rychnovu nad Kněžnou do památníku. (Prof. Dru. Jiř. Guthovi.)
Můj Rychnove, což po tobě se stýská vždy duši mé, jež životem jde za tebou v snech, v bdění, ať se budí jaro, mlhy strou neb na obzoru k straně tvé se blýská. V tvém lůně pod skalou je chatrč nízká – v ní chudá jizba; dětství pohádkou a hrou však otvírá mi zlatou klenotnici svou a zářné obrazy v mou mysl vtiská. Z okénka chaty staré věrné oči, ač dávno tvrdě spí, se za mnou točí a vlídně svítí v krušnou pouť mi životem... Můj Rychnove, kdys ve tvou tak mi drahou zem tam k srdci matky své též srdce s tíhou muk rád na vždy složil bych v stín zahrad tvých a luk. 11