Českému Sokolstvu.

Josef Kuchař

Českému Sokolstvu. (31. III. 1907.)
Hle, kolem dokola jak tmí se širý lán: žerď vedle žerdi, – prapory zřím vlát a v těsných řadách muže k mužům stát a zdouvati se české síly oceán! A národ jeden tísní se kol v řadách dvou svátečně zladěn, samo nadšení a vznět: a druhý bujný, mužské síly jarý květ se valí jeho středem, jak bouř oblohou... Je zřít se v každé tváři každou žilku chvít, blesk z očí šlehá, pýchou hruď se dme, nadšený jásot bouří, – v celé slávě své v té vřavě slyšíš Táboritů vozy hřmít. Ten obraz nádherný má duše tuší zas: Jas Jitra vstává nám z těch pevných řad a sil, jak všecka srdce národa by v jedno slil a v tvrdou žulu semk’ pro věčný čas. 63