Český lid.

Josef Kuchař

Český lid. (K. V. Raisovi.)
Ty budoucnosti česká, lide svazovitý, ty, jemuž v ctnostech rovna nezná celý svět, já kořím se ti. Moře útisků a běd tvou lásku k půdě nezvrátí, v níž jsi jak vrytý. Kdy nepřítel se na tě zlobně sápe litý, svou hruď jak skálu vstříc mu stavíš a svůj vznět. Tvá ruka mozolná vše mění v zlato, v květ a hoře největší v červánků lepší svity. Já z tebe, lide, matku měl, žel její lásky!... Tvé měla vrásky starobné, tvůj ryzí cit; – z ní v krev mou přešly sny tvé, pohádky i zkazky. Ty, český lide můj, tvou drahou krev, tvé trudy, po čem se snažíš, čím se musíš mozolit, zem vpila nadšeně – a semkla v granát rudý. 14