Odpolední procházka.

Beneš Metod Kulda

Odpolední procházka.
Po čtvrté hodině slunce se kloní, mírnější paprsky s oblohy roní. Rozumný tatínek s úsměvem praví: „Máme den příjemný, vzduch je tak zdravý.“zdravý. Skřivánci, pěnkavy zpěvem kraj plní, vysoké žito se klátí a vlní. Dobrá-li matinka laskavě svolí, půjdem se zotavit u luk a polí.“ Matinka svolila, jásali malí, všickni se do polí na pochod dali. Bratři a sestřičky drobným šli krokem, matka je strážila pozorným okem; děti si vynašly nevinnou hračku, hrály si vesele na schovávačku. Na bobku za žitem volaly: „Juk, juk!“ Matka se ozvala: „Synáčku, kuk, kuk!“ Jinde zas druhý se ohlásil: „Juk, juk!“ Tatínek přikročil, odvětil: „Ťuk, ťuk!“ Blaženě dále šli sestry a bratři, laškují vesele, na sebe patří. Chvílemi jinou zas zábavu měli, společně rozmilou písničku pěli. Takový prostinký tělocvik milý na těle, na duchu dětičky sílí. Dítky i rodiče rádi jsou tomutomu, z miloučké procházky vrací se domů. 31 Nikde se nejeví tvářička smutná, každému večeře výborně chutná. Děti se pomodlí u otce, matky, rychle se dostaví spáneček sladký.