Vzkázka matičce.

Beneš Metod Kulda

Vzkázka matičce.
Skřivánku maličký, vysoko lítáš, jako člun ve vzduchu volně se zmítáš; vidíš tam za horou doškovou chatku a v ní mou stařičkou, šedivou matku? Zaleť a sestup tam k nízké té chatce, zazpívej hlasitě nahluchlé matce; vyřiď jí, že jsem zde opravdu ráda, duše má že si jen jednoho žádá: Abych svou matičku v kratičkém čase spatřila, objala, zlíbala zase; takto se naplní celá má snaha, budu tam u matky úplně blahá. Vyřiď jí, já že ji ve dne i v noci důvěrně poroučím do Boží moci; že jí též poroučím Marii Panně, aby ji chránila v tichoučkém staně. 51 Jen co nám dozraje pšenička zlatá, v očích mně zjeví se rodná má chata; chatečka rodná, ta chaloupka milá, kde jsem tak blaženě s matičkou žila. Já jí tam přinesu drahé své robě, babička vnučku svou oblíbí sobě; ona ji požehná na bílém čele, ráda své vnoučátko zulíbá celé. Zaleť tam, skřivánku, nad tichou chatku, pozdrav a potěš mou laskavou matku; zítra mi zevrubně zase zde povíš, čeho se pěkného o ní tam dovíš.