Píseň prosebná.

Beneš Metod Kulda

Píseň prosebná.
Už se blíží hodina, moje starost jediná, kteráž o mém živobytí na vždy – na vždy rozhodne, plané-li či úrodné. Milostí svých Bůh mi přál, ku ctnostem mne anděl zval; v boji se zlým nepřítelem po boku mně věrně stál, se mnou statně bojoval. 67 Já-li vždy jsem chrabrý byl? Užil-li jsem všech svých sil? Sedmkrát i spravedlivý ve hřích klesá den co den – nebudu-li odsouzen? Milostiv mi, Bože, buď, věčná láska Tvá mne suď; kdybys na mé hříchy hleděl, na soudě bych neobstál, odplatu bych hroznou vzal. Pro Kristovy zásluhy přísně nepatř na dluhy; věčný Syn Tvůj za hříšníky muky kříže podstoupil, by nás pro ráj vykoupil. Kajicnosti dar mi dej, do očí mi slzy lej; aby lítostivým pláčem s duše mojí každý hřích ztratil se jak z jara sníh. Svatá Boží Rodičko, kajícníků Matičko, Ty mne nikdy neopouštěj, shovívavě při mně stůj, v nebi za mne oroduj. Syn Tvůj, Soudce nejvyšší, Tebe, Matku, vyslyší, pro mateřskou Tvoji lásku nade mnou se smiluje, z hříchů mých mne obmyje. 68