HASNUTÍ.

Louis Křikava

HASNUTÍ.
Vzlyknutí ohně, jenž s vodou se mísí, v rozkoši smyslů mých vykřiklo kdysi vzrušeným hlasem. To po prvé jsem o vášeň zranil se do krve jsem... A když jsem po druhé na lup si vyšel, slaběj jsem syknutí plamenů slyšel, slaběji – hasnutí proklaté... po třetí, po čtvrté, po páté... Chmurnou svou druží jsa obstupován zřím, oltář vášně jak olupován... Děsí se duše má před chvílí zlou, voda kdy ohni je lhostejnou. 32