PODZIM.

Louis Křikava

PODZIM.
Nad ztichlým krajem mrak si uleh’ líně. Po zrudlém listí kapky šelestí. Jak závoj slz na lícìlíci nevěstině na duši mé chví tkáň se bolesti... Oh – není smrti velké vášni lidské... Jí lačná ústa země nevssají... S nadějí v jarní touhy erotické sesláblá křídla v podzim klesají... 53