MARŠÁL PÉTAIN

Josef Svatopluk Machar

MARŠÁL PÉTAIN
Jen očima se dívat na vojáka a stroj v něm chtít mít poslušný a přesný s určitou výkoností požadavků, jenž, když je časem porouchán neb zemdlen, dá doktorům se do správky a spraven se vřadí v počet a dál službu koná – toť chyba. – Srdcem musí býti viděn a srdcem chápán. Velitel znát musí kraj jeho rodný, zvláštnosti té země, domácí poměry a všecky sklony povahy jeho – a ne řemeslně, ne počtářsky – leč jako starší bratr. A podle nich s ním jednati pak musí. I najde, jednomu že slovo stačí, neb jemná výtka, zamračení v očích, co druhý zas jen trestati se musí. I v trestech odstíny jsou – první trest je prostředek povážlivý: než jej vložíš, uvažuj dlouho – jím se obyčejně ocitá voják v nakloněné ploše a jeho morál jaksi v zoufalosti nad sebou sama – letí po ní k čertu. Je voják člověkem, a každý člověk – i nejhorší – má v duši živou jiskru svatého ohně: nalézt ji a dát jí rozhořet v plápol – toť věc velitele. Bít slabšího a trestat ty, kdož mlčky trest snášet musí, dovede i barbar. Je na vás páni, účelně a moudře vládnouti mocí, jež vám propůjčena je šarží vaší. Francie jsme dětmi a bratry spolu. Zodpovědnost vaše 60 postupem vaším množí se a roste. Čest, svoboda a sláva vlasti naší je v rukou našich, dělníky jsme dějin i tvořiteli jejich. Dny pak příští jsou dílem, ale také – soudcem naším. 61

Básně v knize Kam to spěje? (in Svědomím věků 9, in Macharovy spisy, svazek 22):