Sonet o zlatém věku naší poesie.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o zlatém věku naší poesie.
Luh poesie zkvet’ nám krásně, toť přejných hvězd je blahý vliv; a jak se u nás rojí básně – to nikdo nezřel jaktěživ! Hoch v letech, kdy měl špačka dřív, má nyní veršů plné dásně, je třeba, bys jen brvou kýv’, a začne chrliti je hlasně. A stroje tisku kvílící pracují parou nocí, dnem – už papíru se nedostává! I nad hvězdami věčná Sláva své čelo sklání nyjící nad orvaným svým vavřínem! 12