Sonet z dvacátého září.

Josef Svatopluk Machar

Sonet z dvacátého září.
Dnes modré nebe rozlívá vychladlý jakýs chabý svit, a nač se zrak tvůj zadívá, tam zdá se smutný úsměv tkvít. Nějaká bolest tesklivá ti začne náhle hrudí znít, jak když ti v posled zakývá kdos šátkem a chce v dálku jít... A v duchu vidíš známou ves u prostřed stromů zažloutlých: na rudý hřeben kostelní se vlašťovek roj nyní snes’; jich švehol tichým krajem zní – to loučí se, než letí v jih... 48