Sonet o hodinách.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o hodinách.
Tik-tak... zní monotonně se stěny; však začni pozorně mu naslouchati: to s bohem dává čas ti ztracený, jenž se již nikdy, nikdy nenavrátí. Ne, nikdy již... ty cítíš zděšený, že i tvůj život se v tom tik-tak krátí a cítíš, jak stesk jakýs šílený tvou celou duši bezeměrně chvátí... Eh, marno vše. Toť lidské praktiky: V své domýšlivé kdysi moudrosti dal člověk jazyk přísné věčnosti, však moudře dal jí jen dvě slabiky – a nyní uštván tony zvuku toho ví, cítí, že i ty dvě bylo mnoho... 14