Sonet o starém líci a rubu.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o starém líci a rubu.
„Při našem vzkříšení, tom nevídaném stkvělém, při našich bojích o život a skon náš spisovatel byl nám spasitelem a, čím jsme dnes, tím udělal nás on. On ještě dnes je našich srdcí zvon, krev čistá našich žil, jež proudí v tepu vřelém a našich duší duch a hlasů našich ton a zraků zornice, jež bdí nad naším tělem. A jeho sláva jest – – –“ atd. atd. Och, bible praví sic, můj vděčný národe, že ne chléb hamižný, že také slova sytí – toť příliš abstraktní; ty promluv zřetelně, ber tuto chloubu svou též trochu reelně: dej slušný kabát jí, pár grošů, jíst a píti! 30