Sonet o vídeňských kosech.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o vídeňských kosech. – J. VRCHLICKÉMU. –
Vím, mistře, že máš tyto ptáky rád, vím, že’s je uved’ v naši poesii, a k vůli Tobě chci jim sonet dát, – však našim ne – těm, kteří tady žijí. Vídám je z rána v trávě poletat a v rose máčet nožky, křídla, šíji, vídám je v žáru v stinných stromech spát i z večera, jak z vodometu pijí. Ať kol nich rvou se, křičí vrabců davy, z nich každý jest jak aristokrat pravý tak odměřen, tak upjat, čist a tich, jak znal by, že můž’ nebezpečno býti zde mezi pustou luzou poskvrniti svou uniformu v barvách rakouských... 29