Sonet z literárního života českého.

Josef Svatopluk Machar

Sonet z literárního života českého.
Já zažil leccos... V hlučném slavopění mou hlavu mnozí laurem věnčili, já vzal to klidně, nepad’ v opojení a nedal zmást se ani na chvíli. Vztek jiných, hloupost, neporozumění mi mnohou ránu také vsadily, já prohled’ je, a rány v okamžení ranami více pro mne nebyly. Jen jedno v kůži moji necitlivou vniklo a vniká: jedovatým bodem ty tenké jehly, jež jsou mezi námi už jaksi modou, jež i dobrý známý v slově a písmě s obratností tklivou ti v tělo zatkne – jen tak mimochodem... 10