Sonet v listopadu.

Josef Svatopluk Machar

Sonet v listopadu.
Šeré ráno, šerý den, nebe jako z oceli – šedé světlo do oken zří jak žebrák nesmělý. Kotouč slunce zvetšelý stranou mdle se leskne jen jako plech, jenž pohozen leží v schladlém popeli. Člověk s resignací zří, jak se staví v šedý řad to „dnes“, „zítra“, „pozítří“ – nemá stesků, nemá tuch – leda moci jak pár much po ty dny kdes v koutku spat... 24