Sonet pro přítele.

Josef Svatopluk Machar

Sonet pro přítele.
Můj drahý, věř mi, vidím každým dnem, jak bezcennou je veršovníků práce, a věř, že cítím odpor v nitru svém ku každé cizí i své vlastní řádce. Táž slova... tytéž věci... a též hladce ti papouškuje každý mrštným rtem a tak – bych shrnul všecko v řádku krátce: dnes verše jsou už anachronismem. A bůh ví proč – snad doba je tu vinna, snad lidská řeč, jež mohla by být jiná, a hlemýždím jen leze vývojem – Však jisto je, že pěstovat moh’ kdysi jsem modní folklor, vtipné cestopisycestopisy, dnes užil bych své slávy s pokojem... 44