Sonet o peripetii v životě.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o peripetii v životě.
Dřív nebo pozděj – ale jednou v žití ta chvíle přijde: padne odkuds rána; je netušená, nikdy nečekána, a pod ní se tvůj celý život sřítí. Ta nezabijí – ale horší býti smrt nemůže: je duše rozedrána a zlomena, a zní v ní věčná hrana, ji nelze vyhojit, ne utišiti. Ty žiješ dál sic – se staženým retem z těch trosek žiješ; při té hrozné práci jsi tich – to že už k vzteku není síly – tak, troska sám jsa, vlečeš se tím světem – a bídu tuto spolubližní milí svým eufemismem zovou resignací. 41