Sonet – epilog.

Josef Svatopluk Machar

Sonet – epilog.
Jak člověk slušný, autor zdvořilý, můj čtenáři, před touto zimou lednou se loučím s tebou! (Zimu prožili jsme již, však jsem to také popsal jednou).jednou.) A jest-li moje verše zvířily v tvém nitru stesk a bolesť bezprostřednou – pak tisknu ruku ti... my platili as stejně cenu živoření bědnou. Však jest-li klidně’s desky jejich sklopilsklopil, nic necítil a pranic nepochopil – pak skloň sluch k hlasu mému věštčímu: Jsi šťastný tvor a nevyboč z té dráhy, plať daně, střídmě jez a spat choď záhy a teplý oděv kup si na zimu! 48 OBSAH.
Str. Sonet dedikační5 Sonet – prolog6 Sonet genrový7 Sonet z ciziny8 Sonet říjnový9 Sonet z literárního života českého10 Sonet o našich výtečnících11 * * *12 Sonet pro nevěstu13 Sonet z procházky14 Sonet o různé tragice15 Sonet o bílém dravci16 Sonet z vlaku17 Sonet na prastarý motiv18 Sonet z měsíční noci19 Sonet idyllický o dušičkách20 Zenonu ryt. Przesmyckému (Miriamovi)21 Sonet z Alp22 Sonet o dějinách sonetu23 Sonet v listopadu24 Sonet z vesnice25 Lvu N. Tolstému26 Sonet o chocholouši27 [49] Sonet z listopadové půlnoci28 Sonet intimní29 Sonet – podobizna30 Sonet o západu slunce v listopadu31 * * *32 Sonet z podzimního večera33 Sonet o staré bolesti34 Sonet kosmický35 Sonet didaktický36 Sonet o slávě37 Sonet o minulosti38 Sonet – recept pro získání zvučného jména39 Sonet melancholický40 Sonet o peripetii v životě41 Sonet sarkastický42 Sonet o kulturním člověku43 Sonet pro přítele44 Sonet časový45 Sonet nihilistický46 Sonet o sobě47 Sonet – epilog48
E: tb; 2004 [50]