KRÁL FRYDRYCH.

Karel Hynek Mácha

KRÁL FRYDRYCH.
TRUCHLOHRA V PĚTI JEDNÁNÍCH.
PROSLOV.
Háj. Slunce vychází. Pěvec, vyjda s harfkou a řeč svou přiměřenými zvuky provázeje, mluví:
Pozornýma poslyšte ušima, Z dávnověkosti co harfky mé Hlásati vám budou strůny zvučné; O bitvách, o krutém lásky želu, I o skleslé síle, zašlé slávě. Byla bitva strašná bojována V obličeji stověžité Prahy, Na temenu šírém bílé hory; Byla bitva hrůzná, boj byl strašný, Čech tam stál naproti bratru Čechu, Oba pro svého se bili krále, Potokem se valila krev z hory. Bílá hora co Medea druhdy Byla dítek svých zbarvená krví; Břinkot zbraně krkonoš[s]ké hory Opětovali ze vzdálí strašný, Po dnes ještě v bledém lůny svitu Ohlásují hájové to Čeští; A kdy poutník v temné noci kráčí Po temenu šírém bílé hory, S hrůzou patří míhati se stín 283 Nad svym hrobem; temnou noci zavzní Brzo „Tábor!“, časem zas „Marija!“ Dvěstokrát přikryla krutá zima Bílou horu bílým příkrovem; Dvěstokrát vyvstalo pestré kvítí Na hlubokém bojovníků hrobě, Od těch časů do dnešního dne. (Z daleka jest slyšeti zvonku hlas.)
Vystavěli kapli na temenu Bílé hory; hlásá zvonu hlas Tichem jitřním krajině vůkolní Ze sna probuzené, u oltáře V oběti že kněz bude vzdávati Bohu díky, křesťanstvo že vítěz Přispíváním jeho vyšlo z boje. – (odchází hájem.)
JEDNÁNÍ PRVNÍ.
Hradiště. Zámecká zahrada.
SCENA PRVNÍ.
BUDOVA. JESENSKY. MILADA. VELOŇ přináší psaní.
VEL. Posel z Prahy zde přinesl zprávu; Odevzdav ji pravil, žeť má na spěch, A již podkova vraníka jeho V rychlém skoku tepe cestu k Praze. 284 BUD. (přečta psaní). Vyvolen jsem za strážce koruny Královské, i požádán, by rychle Odebral jsem na cestu se k Praze, Nastoupiti svého ouřadu. – Veloni! ať sedlají mi oře, I ty sobě osedlej vraníka, A pak k Praze, v den o závod s sluncem, V noci pak o závod s bledou lůnou. (VELOŇ odejde.)
Dcero má, buď s Bohem! Vy, Jesenský! Brzo synu můj, opatrujte Poklad v dceři mé vám svěřený! JES. Buďte ujištěný, otče můj! Že můj život není mně tak milý, Jako milá dcera jest mně vaše. MIL. O můj otče, proč tak rychle od nás? Posečkejte den dnešní a přes noc; Není jisto v noci k Praze jeti. BUD. Tys dětinská, že se o mne bojíš; Veloň se mnou jede, máme zbraň též; Povinnost mne volá, musím v čas. Počíti kdo co chce, rychle počni, Čas nečeká, jako vítr letí; Povinnost buď rychle plněna; Zdlouha kdo co koná, polou koná. 285
Básně v knize Básně - Dramatické zlomky (in Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1):
  1. MÁJ.
  2. GLAUBE, HOFFNUNG, LIEBE, VERTRAUEN.
  3. DIE FÜHRER DURCHS LEBEN.
  4. DIE FREUDE.
  5. DER EREMIT.
  6. DER EREMIT.
  7. COLUMBUS.
  8. DER FREYTAG in der Charwoche.
  9. Sieh des Todes blasses Bild,
  10. Nacht wird es, und dunkle Nebel wallen
  11. Die kühle Nacht hat ihr sternenloses Gewand
  12. SÄNGERS BITTE.
  13. ZIGEUNERLIED.
  14. MEINE FREUDEN.
  15. MEIN WUNSCH.
  16. ELEGIE.
  17. DAS LEBEN.
  18. DER ERWACHENDE TAG.
  19. O Muse, die ich über alles liebe,
  20. AN DEN GRÄBERN DER FREUNDE.
  21. AN DEM FRIEDHOFE.
  22. STIMMEN ZUR NAMENSFEYER.
  23. STRABA.
  24. NA HŘBITOVĚ.
  25. PĚVEC.
  26. SRDCI MÉMU.
  27. ZASTAVENÍČKO.
  28. MĚSÍČEK.
  29. VORLÍK.
  30. IVAN.
  31. HROBKA KRÁLŮ A KNÍŽAT ČESKÝCH.
  32. NA HROBĚ SESTŘINNÝM.
  33. SVATÝ IVAN.
  34. SVATÝ VOJTĚCH.
  35. ČECH.
  36. SYN MLYNÁŘŮV.
  37. PŘEDLKA.
  38. ABAELARD HELOÍZE.
  39. DÍTĚ.
  40. IDŮNA.
  41. TĚŽKOMYSLNOST.
  42. NOC.
  43. BOJARÝN.
  44. ZPĚVEC.
  45. ZPĚV LOVECKÝ.
  46. BALLÁDA.
  47. TĚŽKOMYSLNOST.
  48. BUDOUCÍ VLASŤ.
  49. JAROSLAVNA.
  50. VZOR KRÁSY.
  51. NA POPRAVIŠTI.
  52. NOC.
  53. DOBROU NOC!
  54. V CHRÁMĚ.
  55. KRÁLOVIČ.
  56. UMÍRAJÍCÍ.
  57. CIZINEC.
  58. POUTNÍK.
  59. CESTA Z ČECH.
  60. MNÍCH.
  61. 1. V šírom poli dubec stojí,
  62. 2. Ani labuť ani Lůna
  63. 3. Z temna lesa žežhulička
  64. 4. Vítr, chladný vítr věje
  65. 5. Zalká jinoch v černo lesa:
  66. 6. Nesbírá v háje stínu
  67. 7. Rozprostřela chladná noc
  68. 8. Celý kraj písecký
  69. 9. Pod starým hradem, v večerní době
  70. 10. Na lučině husy pasou,
  71. 11. Z rána na usvítě
  72. 12. Letěly koroptve plaché
  73. 13. Neroztál sníh ještě
  74. 14. Hasly zatmělé hvězdičky,
  75. 15. Modřínové, mladí modřínové,
  76. 16. „Proč Vltavo, řeko divá,
  77. 17. Želetínky háje
  78. 18. KLESLÁ.
  79. 19. Umlkni potoku hlučný
  80. 20. Pod okénkem mé milenky
  81. 21. O harfo dávnověká,
  82. 22. Má děva ještě dřímá;
  83. 23. Pod starým hradem v večerní době,
  84. 24. NÁŘEK.
  85. 1. Tichý tis nad růži stíny sklání
  86. 2. V hloubi citů kde mám slova vzíti
  87. 3. „Vzešel máj! Hlubokých můži želů!
  88. 4. Ač má síla neoslábla v boji
  89. 5. Ještě jednou v mladosti mé kraje
  90. 6. Tichý jsem co harfa bezestrunná
  91. – Zašlo slunce za modravé hory,
  92. 1. Mrak až přijde šerý, a slunce přikryje jasné,
  93. 2. DO PAMÁTNÍHO LISTU.
  94. 3. Kdy se láska v srdce věrná vtělí,
  95. 4. Kdo vlasti své vezdy je věrný syn,
  96. 5. PŘÍPIS BÁSNÍ.
  97. 6. Co zde sním a co zde vypiju
  98. 7. CITY VDĚČNOSTI.
  99. 8. PANNĚ ROŠROVÉ jako Preciose v hře téhož názvu.
  100. 9. NA ÚMRTÍ ČESKÉHO BÁSNÍKA.
  101. 10. PROSLOV.
  102. 11. NA PŘÍCHOD KRÁLE.
  103. 1. Kde k nebesům modrým vysoko pne vzhůru se skála,
  104. 2. Zelených na lukách tmavého blíž lesa,
  105. 3. Hle, co v zeleném hájíku,
  106. 4. Přes hvozd tmavý černé mračno spěje,
  107. 5. Hoj, byla noc! zelené světlo Lůny
  108. 6. V přírodě jak vše se jindy smálo,
  109. 7. Ladný zjeve porozvitých růží,
  110. 8. Plná Lůna nad porostlou strání,
  111. 9. Měsíc stojí s zesinalou tváří
  112. 10. V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové
  113. 11. Jest pěvcův osud světem putovati,
  114. 12. Aniž křičte, že vám stavbu bořím,
  115. 13. Duše nesmrtedlná, která bydlíš
  116. 14. Však co darmo svoje smáčí líce
  117. 15. Ha! co myslím?
  118. 16. Otec spomene rodině:
  119. 17. Kdo kdy v světě vynalezl hlasu,
  120. 18. Jestli byli vzdálené to světy,
  121. 19. PROLOG K POUTI KRKONOŠSKÉ.
  122. BRATŘI.
  123. KRÁL FRYDRYCH.
  124. BOLESLAV.
  125. POZNAMENÁNÍ K DRAMATICKÉ BÁSNI: BRATROVRAH ANEB VÁCLAV A BOLESLAV.
  126. POLESNÝ.
  127. báseň bez názvu