Píseň básníkova.

Píseň básníkova.
Než zavru knihu, již jsem dopsal, vracím se v jejích listech zpět – mé čelo chládne, zrak se chmuří, zklamáním hořce zkřiven ret. To nejsou světy, jež jsem viděl – to není báj, již chtěl jsem pět – – mně mnohá hvězda shasla v ruce, mně v dlani zvadl zářný květ. Ni verš tu není dokonalý – – hrsť suchých listů pouštím v let – ó Bože, jak jsem malý, malý, a jak je velký ten Tvůj svět! 72 Poznámka.
„Písně tvorů“ vznikly většinou r. 1900—1904, v době dusného napjetí a bojů v arcidiecési olomucké; jsou to glossy in margine válečných kronik. Odtud jejich nahozená, nebroušená forma a chmurný obsah. Podobizna s výrazem roztrpčeného psance je také z té doby. Od autora vyšly posud spisy: Sedmikrásy. Básně. V Holešově r. 1895. Nový život. Revue katolické moderny. 12 ročníků v letech 1896 až 1907. Království Boží na zemi. Básně. Nový Jičín. 1899. Potulný zpěvák. Písně s kresbami M. Alše. (Pod pseudonymem Karel Skřivan.) Nový Jičín 1902. Fioretti. (Kvítka sv. Františka.) Překlad z italštiny. Nový Jičín 1902. Honza hrdina. Libretto. Nový Jičín 1903. (Od r. 1906 věnoval se autor opravě prostějovského chrámu Povýšení sv. Kříže a katolické politice a kulturnímu boji, vydávaje list „Ječmínek“. Odtud pausa ve vydávání knih.) Ryme a špryme. Hanácké verše. Prostějov 1913. Orlí fanfáry. Verše. Prostějov 1913. Archa. Revue kulturní. Prostějov od r. 1912 až 1917. Osudy. Kniha básní. Prostějov 1913. Šlehy a něhy. Satiry a epigramy. Olomouc 1914. Duch Německa. Výbor z německé národní poesie. Praha 1917. Popeluška. Dramatická pohádka. Prostějov 1917. Písně tvorů. Básně. Prostějov 1917.
73 Na rok 1918 uchystal autor vydání: Květiny. Básně. Manna. Kniha modliteb a hymnů církevních. Děti Královně Máje. Ve mlýně světa. Básně. Z cizích zahrad. Student. Kalendář II. ročník. Sedmikrásy. II. illustrované vydání
*
Přihlášky na tyto knihy přijímá Edice Nový život Prostějov.
Touto knihou ukončen V. ročník revue Archy.
E: tb; 2004 74