Píseň Sfing.

Píseň Sfing.
PRVNÍ SFINGA. Přišel ke mně člověk, pravil teskně: Ó jak závidím ti, mrtvá Sfingo! Dračí křídla v srdci mém pne pýcha, ctižádostí strašnou hruď má dýchá. Nechci sloužit, nesnesu já pout, nad svět, nad Boha se vyšvihnout, prvním býti toužím v palném hladě – a ty klidně ležíš ve své řadě. Kdo ten strašný osten vetk’ mi do čela? – – Já jsem mlčela. DRUHÁ SFINGA. Člověk stanul přede mnou a pravil; Přeblažená, netečná ty Sfingo! V duši mé vře požíravá touha, abych svými zvát moh pole dlouhá, kupovat chci ženy, duše, těla, pyšné zámky, křídla archanděla, hory zlata, i nebeské stany – a kol tebe táhnou karavany, a tys jejich skvostů nechtěla ? – – – Já jsem mlčela. TŘETÍ SFINGA. Ke mně přišel člověk s rozpáleným zrakem: Ó ty chladná, mramorová Sfingo 23 Oči tvé jak ledné drahokamy! Moje hoří divokými plamy, žádostí se jítří do orgií. Každý nerv se křečovitě svíjí, tělo po těle řve, níž a níže, nechať prasknou zákonů všech mříže, nechať množí se rod nešťastníků, vše mi jedno – – – Píti rozkoš rtíků, vyssát pel a vůni všechněch květů... A tys panna bez touhy a vznětu, ve mně vášeň vždycky skučela....skučela... A já mlčela. ČTVRTÁ SFINGA. Přišel ke mně člověk ve zbroji a pravil: Rodino bez závisti a hněvu, tiché Sfingy! Proč jen válka zuří mezi bratry mými? Zraky bičujem se řevnivými, šípy klepů střílíme a dýku pod žebra vrážíme trosečníku, pro své chimery a utopie jdeme v boj, a bratří krev zem pije, králi tvorstva, největší jsme blázni, brodíme se v slz a skřeků lázní, vyzbrojeni od pat do čela... Já jsem mlčela. SBOR SFING. Nelačníme, nežízníme, po zlatě ni po poháru, netrpíme, netrýzníme, stále chladné v slunka žáru, prázdny záště, prosty lásky, věčně stejné klidu masky. Lidstvem hraje v srdce lůnu svědomí a histerie – 24 a my s výše svojích trůnů zříme do vln historie, věčným hvězdám, svojim sestrám tisíce let v oči zříme, mlčíme a nesoudíme, neboť: Člověče, to víme, že tys TÓNEM v písni Boha a my PAUSOU, která dříme... Tvoje vášně, křiky, vzlyky, nářek, jásot převeliký, šílení a válčení nutny jsou v té epopeji jako naše mlčení. 25