Děcká kapitola.

Antonín Sova

Děcká kapitola.
Vzal jsem ji do rukou, jemně tak vzal, abych jí šatečky nepocuchal, do sítě položil napjaté zlehka, pod námi tráva si lehala křehká, motýli nad námi přelétli v dál. Výskla tak dětinsky a já se smál. Potom tak ospale před sluncem snad, kanoucí skrz vonných kaštanů chlad, že se tak míhalo, křížilo, blysklo, dítě si zhebounka oči své stisklo, zoubky jen dětinně smály se dál, a já zas houpal ji, smál se a smál... Mám-li jí závidět? Nemožno jest! Člověk jen jedenkrát může tu kvést! List jsem, jenž sprchává, ty květ, jenž vzpučí – že bude krásný tak, vonný, mne mučí, sprchne a svadne a spadne v dnů kal... A já se zamyslil, proč jsem se smál. 9
Básně v knize Soucit i vzdor:
  1. Vznešenou čtyrspřeží...
  2. Květnová reverie.
  3. Děcká kapitola.
  4. Po krisi mládí.
  5. Dojem z ulice.
  6. Jaro na hřbitově.
  7. Letní myšlénka.
  8. Déšť v samotě.
  9. Po rocích.
  10. Zlatá moucha.
  11. Podzimní ohně v poli.
  12. Píseň.
  13. Samota.
  14. Stínové obrazy.
  15. Klam.
  16. Nad starým autorem.
  17. O nemysli...
  18. Za bratrem Janem.
  19. Melancholická neděle.
  20. Tichý dům.
  21. Můj Oblomov – básník.
  22. Stará a nová Praha.
  23. Jeseň.
  24. Nádražní vrabci.
  25. Pevnost.
  26. Lekce pro děti.
  27. Děcká kapitola.
  28. Počátky a konce dnů.
  29. Sloky.
  30. Vánoce.
  31. Nedělní jitro.
  32. V jarní noci.
  33. Otevřený chrám.
  34. Ukolébavka z předměstí.
  35. Rokoko-babička.
  36. V rákosí.
  37. Sluneční hodiny.
  38. Poledne u obory.
  39. Lesy hučí...
  40. Odpočinek v lese.
  41. Rokle pod lesem.
  42. Modlitby.
  43. Dědičná hračka.
  44. Sonet v září.
  45. Bouře v samotě.
  46. Za slunných dnů.
  47. Zimní reflexe.
  48. Ku staré parallele života.
  49. Když zemřela školačka.