XVII. Vlastenecká.

Josef Hubert Tichý

XVII. Vlastenecká.
Kdo svou nectí vlast a nemiluje Její starobylé památky, Bloudíc jako dítě bez matky V cizině se jenom potuluje: Ten se nesmí hlásit ku věncům, – Těm, co uvilo jest Thermopyle V dějích k slávě Spartě ušlechtilé. Kdo se za svou svatou mluvu stydí, Nectí zpěv a zvuky vlastenské, V cizí řeči krásy Edenské, Ve své však jen smích a hanu vidí: Ten se nesmí hlásit ku věncům, – Těm, co uvilo jest Thermopyle V dějích k slávě Spartě ušlechtilé. Kdo vždy jenom do měst cizích spěchá, By tam skoupil věci zbytečné, V své však vlasti muže výtečné Mříti hladem při jich práci nechá: Ten se nesmí hlásit ku věncům, – Těm, co uvilo jest Thermopyle V dějích k slávě Spartě ušlechtilé. 29