XXXV. Fanynčino srdce.

Josef Hubert Tichý

XXXV. Fanynčino srdce.
Od Moravských hranic Jemný větřík fouká; Holoubek do dolin Z háječku již houká. Jemný větřík vane, Plný jarní vůně; Zahoukej, holoubku, Fanynka že stůně. Nestůně Fanynka, Ona jenom bledne: V noci truchlí, pláče, A naříká ve dne. Zahoukej do dolin, Kde hoch její žije, On že jenom z tváří Ruměnec jí pije. 53 Zahoukej do dolin, Kde hoch její žije, Fanynčino srdce Že jen pro něj bije. 54