XVIII. Mladíkova lípa.

Josef Hubert Tichý

XVIII. Mladíkova lípa.
U potůčka lípa stojí, A krásně se zelená; Kdy pak, drahá děvo má! Kdy as budem svoji? U té lípy často chodím – Často se mi u ní zdá, Že se s tebou, děvo má, Již co s žínkou vodím. A když někdy z rána ptáče U té lípy šveholí, K tobě oko v údolí Hledí, a pak pláče. U potůčka lípa stojí, S ní dnes ptáček zazpíval: „Neplač, jakos plakával – Budete již svoji!“ 30