XXXIII. Touha po vlasti.

Josef Hubert Tichý

XXXIII. Touha po vlasti.
Už se blíží jara dnové, Zefyr s Vesnou táhnou světem: Kam letíte, holoubkové, Svým přerychlým dnes tak letem? – Na skaliny v lesy husté, Tam letíte, holoubkové – Tam kde vaši s výše pusté Houkávali praotcové. Proč letíte dál a dále Až do lesů, co i v letě Na sněžité čnějí skále? – Což jich není lepších v světě? Krásnější jsou leckdes háje! Než co platno – pravé slasti Pravá rozkoš, pravé ráje, Ty se najdou jen ve vlasti. 51