K milovníkům básníctví.

František Dobromysl Trnka

K milovníkům básníctví. (v Humpolci po letnicích 1817.)
Přijměte ty básně citu nevinného S tváří ochotenství kynoucí; I tak jenom skladatele horlivého Dojde odměna mu žádoucí: Jsouť to teprv začátky a prvotiny Básnivosti v prvním rozkvětu. Ještě bobek nevěnčí mé židoviny, Duch se nepne k tomu předmětu; Však v vlastenectví sobě posvěcuje, Jeli hodno jaké zásluhy? Kde se ulíčená zištnost nezjevuje, Ani hrubé skladu neduhy. Kéžby prácečka ta mílo zavítala,zavítala Mužům srdce prostočeského; Kéžby rozkřísla a šťastně rozdmýchala Oheň vlastenectví pravého! Vás ať pojme k citelnosti slušné, svaté, Kteráž utěšení rozlívá; O, ať stále každý dni a leta zlaté Za mzdu přiměřenou požívá. [3]