Vojna.

František Dobromysl Trnka

Vojna. (v Litomyšli 1815.)
Jak se vicher rozhořčený vzteká, Že se všelikeré tvorstvo leká, A jak zůřivého moře vlny valné Bouří, zmítajíc se o vrcholky skalné: Takto vojna, za níž zhoubným vzdorem Bezedná smrt kvapí s náhlým morem, Všudy, kudy sběř svou nevázanou vodí, Hrůzu, nářek, divé hanebnosti rodí. Blažící mír, spokojenost plení, Šťastné kraje v pustotiny mění, A kde zkrvavenou otěž ukrutnosti Pustí, pudí lidstvo k strastné zoufalosti. Běda! svatá nevina kde dřímá, Neouhonného kde vinný jímá, Kde se práva člověčenstva potupují, Kde jen zloty všecky zuby vyšklebují. 19