Vyčítání.

František Dobromysl Trnka

Vyčítání. (v Hradci 1817.)
Jen se na mne jednou Jakás dívka zasmála: Tu hned ve mně zprudka Tisíc ohňů rozvála. Že jsem ji rád viděl, Sama dobře věděla; Když jsem na ní žádal, Hubinky dát nechtěla. Tak jste všecky holky! Podivně nás skoumáte; Jak nás volné znáte, Pořáde se zdraháte. A když od vás jdeme, Samy k nám se vinete; Nechcemli se vrátit, Potom hořce pláčete!