Píseň žencův.

František Dobromysl Trnka

Píseň žencův. (ve Vídni 1817.)
Opět dennice Nás do práce zve, Celá vesnice Snažně čeká dne. I my nemeškejme Hbitě z loží vstát, Bohu díky vzdejme: Tak se má dřív stát! Potom ztupené Kosy zostříme, Majíc zostřené V bedra vložíme; A tak s Bohem v tučné Půjdem žitniště, Večír v písni hlučné Opustíme strniště!
Básně v knize Vesna
:
  1. K milovníkům básníctví.
  2. K Češtině.
  3. Na smrt mé drahé Matky.
  4. Lhostejný přítel.
  5. Lidce.
  6. Vyčítání.
  7. Upřímnost.
  8. Hřbitov.
  9. Vlaštovinka.
  10. Strašidlo.
  11. Příteli V. Hrbkovi.
  12. Hrůza nejhroznější.
  13. Píseň žencův.
  14. Noc.
  15. Milek.
  16. Vojna.
  17. Věneček.
  18. Zbyslav Velmíře.
  19. Hromobití.
  20. Nestálost.
  21. Chlapec.
  22. Výhost.
  23. Před zkoušbou školní.
  24. Láska.
  25. Plavba.
  26. Na dětinství.
  27. Dívka chytrá.
  28. M– Bratru Václavovi.
  29. Rada.
  30. Ke jméninám F.
  31. Želání.
  32. Růže a dívky.
  33. Miloslav a Lidka.
  34. Hrad Vorlík.
  35. Zpěv Veselého.
  36. U kolíbky.
  37. Propust.
  38. Výpověd.
  39. Miloň upějící.
  40. P. Doležálkovi.
  41. Výzov.
  42. První láska.
  43. Práce.
  44. P. Porubskému a choti jeho.
  45. Pohádka.