BÝT BÁSNÍKEM...

BÝT BÁSNÍKEM...
Být básníkem těch slavných Rozednění, jež náhle vzplála v hloubi lidských niter, těch požárů a ohňů zapálení, jež s vrchů Ducha do mlh Jitra bleskly. Být básníkem těch ducha Obrození, tak náhlých jako zašlehnutí blesku, v němž Jahve nepřestává dosud mluvit své slovo srozumitelné jen Věštcům. V ta nitra sestoupit jak v propast moře, v ty výsosti se zvednout silou obří a proniknout v taj srdcí Vyvolených a rozumět jich ekstasím tak sladkým. Jich zornic zapálených božské řeči a pohybům rtů němých blahou hrůzou; té rozkoši, jež v trýzni těla šílí, a křeči divoké, jež Hmotu kruší; 22 Však duši křídla dá a otevírá v hloub nebe průhledy všem uzamčené; v jich vise nádherné zřít, jež v pláň žití, jak fata morgana v poušť, zapadají. Jich srdce zrcadla jsou, obraz Boží kam jako do vln slunce obráží se; toť věčné splynutí je v žhoucím citu, toť Boha sblížení je vroucím v objímání. Být básníkem těch mučeníků Lásky, jichž píseň s archandělů chóry splývá; jich hymny v struny citů zachycovat, jich plamenem své nitro zapalovat! 23