LEGENDA O ANTICHRISTU.
Ve proudech věků v smutném čase,
u dvojí doby rozhraní
vždy lidstvo děcku podobá se,
jež nad propast se uklání.
Co vidí tam? Dna nedohledá,
mha v kotoučích se z hlubin zvedá
a v jeho smutné srdce sedá
jak pochybnost a zoufání.
A tím-li šerem, poesie,
tvůj blesk se mihne prchavý,
hned polekaná fantasie
se zakuklí v plášť mlhavý;
nad světy, jež se rázem boří,
z té mlhy, jež se z bezdna noří,
duch lidstva, který stále tvoří,
tká fantomy a postavy.
Tu Prometheus s šije skalné
svůj nářek mísí v bouře svist,
tam Ahasvera k pouti dálné
štve lítost, stud a nenávist,
93
tam krví Kaina rudne tráva,
tam bůh na kříži dokonává,
ba v konec věků z pekla vstává
na dračích křídlech Antichrist.
O šeré mythy! křídlo vaše
když náhle světem zašustí,
ret líbající chví se plaše
a ruka pohár upustí.
O básníku, o mysliteli!
Sem obrať ducha kahan smělý,
z těch hlubin v lidstva obzor stmělý
můž’ poznání strom vyrůsti!
Jak zní ta báj? „On přijde jistě,
když světa běh se schýlí v sklon,
najednou v každém viděn místě
ve srdcích lidstva vztýčí trón.
On zapře boha, sám bůh lživý,
on obnoví vše staré divy,
on spoutá blesk i vichr divý
a vesmír jeho pantheon.
Vše podmaní, i nivy květné
i moří valných oblasti,
ba v pýše své i k nebi vzletne
jak pravé svojí do vlasti.
Leč sotva vstoupí nad skal srázy
a v prostor vzletne beze hrází,
tu bůh jej náhle bleskem srazí
až k dnu nejhlubší propasti!“
94
Ta báj též zvoní v ucho moje,
leč duše má se neleká;
zří v svár, jejž vede bez úkoje
s dne východem tma odvěká.
I z této tmy jí záře kmitá!
I z těchto trnů laur ti splítá,
neb v Antichrista báji vítá
jen tebe – duchu člověka!
Co v přírodě jsi nepodmanil?
Kdo můž’ tvé síle meze klást?
kde zákon, jenž by tobě bránil
v svém nitru nalézt boha část?
tvůj vzlet zda světy neobsahá?
V čin zkvétá každá tvoje snaha!
Jen výš, kde bledne hvězdná dráha,
vždyť celý vesmír tvoje vlast!
I k nebi vzletneš! – ale jiný
čtu konec z báje temných run,
zář východu rozhání stíny
a proniká hlas mojich strun:
bůh nesrazí tě bleskem s nebe,
on rukou otce zvedne tebe
a pro věk příští vedle sebe
tě posadí na slávy trůn!
95