Staveniště.

Jaroslav Vrchlický

Staveniště.
I. I.
 Dům starý bourají; už místy je střecha dole, azur čistý se dívá v šerých jizeb klín, nad nimi mraky v letu stanou, na tapetu zří malovanou, tu skvrnitou, tam potrhanou a vrhají tam černý stín. Jak po požáru stěny holé ční k nebi, obrazy s nich dole, směs rumu v dveřích veliká jen stále roste pod ranami, pod nimiž chví se oken rámy i prohnilé již stropu trámy, jež rve a trhá motyka. Strom sousedního sadu dívá se zvědav sem a hlavou kývá, pták polekán sem zaletí; strom vzdychne: „Co se tu vše stalo!“ Pták: „Tady se kdys milovalo!“ A vítr: „Věru jak to málo, co trvá v lidské paměti!“ 107 A křik a hlomoz dále hlučí, sta motyk tu a kladiv zvučí a seker pád a pily hvizd a lidských bludů, lidské práce, snů, vášní, bojů, resignace se hroutí jedna dekorace a z knihy města rve se list. Zda z těch, již pracují tu v potu, kdos jedinou jen pojme notu té dozpívané písně zde? Dav hlučí dále, kol se rojí a mechanicky, kola v stroji, za prací svojí v léta znoji bez myšlenky jak ve snách jde. A přece za tím oknem tady zřel často k hvězdám snílek mladý, tam sladký lampy hořel svit, a vedle v jizbě dívka dlela, ve zlatých vlasech ukláněla za květináčem úběl čela na jehly jednotvárný kmit. Co výbojných snů, touhy sladké, jak dlouhé boje, štěstí krátké zde choval tento starý dům, v němž schodiště, práh, stěna holá jsou románu jen kapitola, jenž nedožit, jen vyčten zpola, se rozpadává v prach a rum. 108 A brzy nových trámů řada na obrovitou síť se spřádá a brzy v obzor mlhavý, jejž kouř a dusná pára kryjí, pro chmurnou žití poesii se nové jeviště tu sbíjí, a herci – ti se dostaví. A nový shon a práce nová a hlasný pláč, bol beze slova v dům nový budou slavit vjezd. A pak se zavrou okna, dvéře, a co se bude hráti v šeře, jen tuší, kdo se tudy béře kol spících domů v záři hvězd. 109 II. II.
 Nové stavby, nové domy rostou a se týčí, v každé ještě nová duma budoucnosti klíčí. Staré stavby, staré domy tratí se a mizí, ať si mizí, nechť krov náš byl, duch však byl v nich cizí! Vesele mi při všech stavbách v motyk, háků ruchu, číš svou novým stavbám zvedám, novému v nich duchu! Naším bude, z našich pěstí, z našich srdcí vstává, nad novým se bude vznášet stará česká sláva! Patinu dá střechám, věžím, prodchne všecky kouty, a vnuk nesmí v nové Praze starými třást pouty! Tak mi vzrůstej, tak mi tryskej, nová Praho, k nebi, jen buď naše, jiného víc není zapotřebí! 110
Básně v knize Má vlast:
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. Předtucha jara na horách.
  3. Naše lesy.
  4. Ticho v lese.
  5. Lesní strž.
  6. Chaloupka v lese.
  7. Stará pila na Šumavě.
  8. Slunce v lese.
  9. Samota.
  10. Bílé jedle.
  11. Skála.
  12. Kouř.
  13. Černé jezero.
  14. Modlitba na horách.
  15. Píseň v kraji.
  16. Polní kvítí.
  17. Vlčí mák.
  18. Vrby.
  19. Krajina.
  20. Večer na mrtvém rameni Labe.
  21. Nad tůní.
  22. Vodní květiny.
  23. Červánky.
  24. Z povídek starého parku.
  25. Báča.
  26. Jabloně.
  27. Pastel.
  28. Cestou.
  29. Zimní krajina.
  30. Červená karkulka.
  31. Čertův mlýn.
  32. Zlatý květ kapradí.
  33. Zakletý zámek.
  34. Vodník.
  35. Vidění na hřbitově.
  36. Hadí studánka.
  37. Začarovaný les.
  38. Zimní ballada.
  39. Chaloupka čarodějnice.
  40. Před muzikou.
  41. Po muzice.
  42. Stará Praha.
  43. Praha v květu.
  44. Stará věštba.
  45. Ulice.
  46. Přípitek Mikuláši Alešovi.
  47. Cestou přes náměstí Staroměstské.
  48. Housle.
  49. U kašny.
  50. Z Ghettta.
  51. Jeptišky.
  52. Koledníci.
  53. Staveniště.
  54. Na Bertramce.
  55. Pražské zvony.
  56. Vyhlídka.
  57. Květná neděle v městě.
  58. Slavík v městě.
  59. Betlém.
  60. Vzpomínka vánoční.
  61. U seminářské zahrady.
  62. Hradčany při západu.
  63. Motiv z Hradčan.
  64. Vidění v chrámu sv. Víta.
  65. U svatého Jiří.
  66. I. Lumírova píseň.
  67. II. Věštba Libušina.
  68. III. Ctirad a Šárka.
  69. IV. Záboj i Slávoj.
  70. Pozdrav Labi.
  71. Píseň Chodů na stráži v zásekách Šumavských.
  72. Oko.
  73. Popelnice .
  74. Píseň zvonu na poplach.
  75. Pozdrav Aloisu Jiráskovi.
  76. Rodnému městu.
  77. Stará modlitba k svatému Jiří.
  78. V zimní noci.
  79. Sen noci novoroční.
  80. Slzy Vyšehradu.
  81. Srbům lužickým.
  82. Obětem katastrofy v Mostě.
  83. Vae victis!
  84. U tří bubnů.
  85. Dozpěv.