Píseň zvonu na poplach.

Jaroslav Vrchlický

Píseň zvonu na poplach.
Gotické staré na zvonici pod zšedivělým trámovím do vichru, v déšť a blýskavici se dívám něm a těžce sním. Pod srdcem mým se domy tísní, dál klasný lán a lesný pruh, žel, nezahlučím k mečů písni, až rozzvučel by kol se vzduch: Ven z loží, ven! Noc budiž den! Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizáku v plen! Ó ven! Mám času dost, na staré časy se v samotě své rozmýšlet a vítat líně denní jasy a stíhat mlh a mračen let. 172 A vzpomínat – již dávno tomu, co náměstím strach v buben tlouk’, přes lomenice, štíty domů jak zoufalý můj hlahol houk’: Ven z loží, ven! Pryč kvil a sten! Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizáku v plen! Ó ven! Můj strážce, Chod to šedobradý, povážně dlouhou bradou kýv’, jak viděl, hádě skokem zrady že trysklo v zeleň českých niv. Však dřív než on,on já viděl prvý, že blízko vrah, neb kov můj blysk’ odleskem ohňů jako v krvi, jichž plápol ku obloze trysk’. Ven z loží, ven! Co s nářkem žen? Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizáku v plen! Ó ven! Ten požár divý byl mi bratem, jej kovový můj stíhal zor, co na blankytu temně vzňatém se odrážely rysy hor. 173 Žár každému šleh’ z čela kopci co duchů vážná výstraha a na můj hlas od obce k obci rost’ poplach a s ním odvaha. Ven z loží, ven! Spí padouch jen. Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizáku v plen! Ó ven! Já patřil v rozhoupání divém, jak ozářen kraj daleký, jak v hvozdech každým mojím kyvem na hradby rostly záseky, a v seker hřmotné dopadání a v mlatů pád a hvizdot pil na křídlech větrů vrchem, plání se mísil bouřlivý můj kvil: Ven z loží, ven! Zdí budiž kmen! Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizáku v plen! Ó ven! A brzy v tanec velkolepý se rozvášnil boj ze všech stran, do hromu mlatu třískly cepy, hvozd vzdychal z tisícerých ran. 174 Krev tekla kolem ručejemi, vzduch prachem se, střel deštěm tměl, jak Cheruba hlas dolů k zemi můj hřímavý hlas zahučel: Meč z pochvy ven! Do vrahů jen! Ó krev, ó zrada, vlasť padá cizákům v plen! Ó ven! Tu mraků zřel jsem ve chumáči, jak boje sup svůj vzpínal spár, nad vřavou duchů vír se stáčí, tu Břetislav, tam Otakar. Co svatý Vévoda náš mává na další pochod korouhví, kde orlice se černohlavá na bílém poli zářně stkví. Ven z vlasti, ven! Se skalných stěn krev tryskem padá! Vlasť zrada nechytne v plen! Ó ven! Tak bývalo. Co v mečů blesku před lety nemohlo se stát, to v ústraní si našlo stezku do našich paláců i chat. 175 Mé srdce potáhlo se rezem, a sova jen a netopýr nad zmlklým zvuků mojich jezem bdí, střežíce můj tupý mír. Ó těžký sen! Ó trapný sten, jenž z mých stěn padá. Ó zrada! Je noc, je den? Ó ven! Ven chtěl bych vyhoupnout se znovu, svůj hlahol změnit v bouře řev, svým chtěl bych třískat srdcem z kovu té české pýchy na rakev. Vše rozpoutati nebes hromy, kdo v bídě vlasti hluch a slep, buď houknouti mu do svědomí, či raděj roztříštit mu leb: Ven z bludu, ven! Buď život jen! Kéž jitro vzplane, ať vstane v mé vlasti sten zas den! 176
Básně v knize Má vlast:
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. Předtucha jara na horách.
  3. Naše lesy.
  4. Ticho v lese.
  5. Lesní strž.
  6. Chaloupka v lese.
  7. Stará pila na Šumavě.
  8. Slunce v lese.
  9. Samota.
  10. Bílé jedle.
  11. Skála.
  12. Kouř.
  13. Černé jezero.
  14. Modlitba na horách.
  15. Píseň v kraji.
  16. Polní kvítí.
  17. Vlčí mák.
  18. Vrby.
  19. Krajina.
  20. Večer na mrtvém rameni Labe.
  21. Nad tůní.
  22. Vodní květiny.
  23. Červánky.
  24. Z povídek starého parku.
  25. Báča.
  26. Jabloně.
  27. Pastel.
  28. Cestou.
  29. Zimní krajina.
  30. Červená karkulka.
  31. Čertův mlýn.
  32. Zlatý květ kapradí.
  33. Zakletý zámek.
  34. Vodník.
  35. Vidění na hřbitově.
  36. Hadí studánka.
  37. Začarovaný les.
  38. Zimní ballada.
  39. Chaloupka čarodějnice.
  40. Před muzikou.
  41. Po muzice.
  42. Stará Praha.
  43. Praha v květu.
  44. Stará věštba.
  45. Ulice.
  46. Přípitek Mikuláši Alešovi.
  47. Cestou přes náměstí Staroměstské.
  48. Housle.
  49. U kašny.
  50. Z Ghettta.
  51. Jeptišky.
  52. Koledníci.
  53. Staveniště.
  54. Na Bertramce.
  55. Pražské zvony.
  56. Vyhlídka.
  57. Květná neděle v městě.
  58. Slavík v městě.
  59. Betlém.
  60. Vzpomínka vánoční.
  61. U seminářské zahrady.
  62. Hradčany při západu.
  63. Motiv z Hradčan.
  64. Vidění v chrámu sv. Víta.
  65. U svatého Jiří.
  66. I. Lumírova píseň.
  67. II. Věštba Libušina.
  68. III. Ctirad a Šárka.
  69. IV. Záboj i Slávoj.
  70. Pozdrav Labi.
  71. Píseň Chodů na stráži v zásekách Šumavských.
  72. Oko.
  73. Popelnice .
  74. Píseň zvonu na poplach.
  75. Pozdrav Aloisu Jiráskovi.
  76. Rodnému městu.
  77. Stará modlitba k svatému Jiří.
  78. V zimní noci.
  79. Sen noci novoroční.
  80. Slzy Vyšehradu.
  81. Srbům lužickým.
  82. Obětem katastrofy v Mostě.
  83. Vae victis!
  84. U tří bubnů.
  85. Dozpěv.