KE STUDII Z PARKU

Jaroslav Vrchlický

KE STUDII Z PARKU
Sem do té vásy nad schodištěm, která ční v agav husté změti, si ukládali psaníčka svá sterá, neb hráli si jak děti. Teď vítr tam jen hází žluté listí a jejich snům se směje a hýká, ušklíbá se, úpí, svistí... Ach tak se všemu děje! Nuž buďsi! Nechť to každé lásky osud, v chlad zimyzimy, v květů deště ta troska staré vásy, vím to, posud jich štěstím chví se ještě!