BABÍ LÉTO

Jaroslav Vrchlický

BABÍ LÉTO
Zde scházeli se večer v blaha chvílích, moh’ o tom každý povídat by strom, při svitu luny po těch schodech bílých jak listím hrával mdlý paprsků lom. Teď bludná se tu noha nezastaví, jen ztajený vzdech z vod zní hlubiny, kde v svitu luny na stříbro se taví a ku hvězdám zří bílé lekníny... [19]