SAMOTA

Jaroslav Vrchlický

SAMOTA
Jen při zemi zlata nach, v korunách šer a kmeny holé chrámu jak sloupy, do duše ti padá mír jak svatvečer, když v svatyně přítmí se vstoupí. Děl v nitru mi tajný hlas: Hvozdem jdi dál, však minulých ztrát svých víc nežel! Tmou šel jsem zpátky, jas, hvozd v němž plál, již ze země zmizel – v srdci mém ležel. [36] JAROSLAV VRCHLICKÝ